V dělnických profesích mají lidé mzdy srovnatelné s odměnami manažerů

admin 3. 5. 2016     Rubrika: Krátké zprávy, Zajímavosti . Štítky: práce

Podle průzkumu společnosti Wincott People, která se specializuje na dělnické pozice v automobilovém a strojírenském průmyslu, si ti nejlepší svářeči, klempíři, soustružníci, instalatéři nebo specializovaní lakýrníci vydělají i více než 40 000 Kč měsíčně a mají jisté uplatnění po celý život.

Navíc, na rozdíl od liniových manažerů, dosáhnou dělníci na téměř dvojnásobek průměrné mzdy za podstatně kratší čas – v průměru 3 až 4 roky po vyučení – s významně nižší finanční investicí do vzdělávání. Paradoxně ale mladé lidi dělnické profese příliš netáhnou a i velká část učňů sní o tom, že manuální práci vymění za kancelář. Některé žádané specializace dokonce mizí z nabídky učebních oborů. K oborům, které v posledních letech netáhnou, patří slévač, kovář, sklenář, tesař, lakýrník a obuvník. Nepříznivý demografický vývoj spolu s nezájmem studentů tak hrozí „nevyhnutelným“ stavem, kdy za pár let bude v Česku absolutní nedostatek zkušených řemeslníků.

Podle společnosti Wincott People se během posledních let v učňovském školství hodně změnilo. Dílny jsou vybaveny moderní technologií, totéž platí o pomůckách. Studenti mají možnost získat během studia praxi, a následně nastoupit k tomu, kdo praxi poskytl. Firmy, aby zvýšily zájem potenciálních zaměstnanců, dokonce poskytují studentům stipendia pro studium nejžádanějších stavebních a strojírenských oborů. Velká část učňů ale nemá řádnou představu o tom, jaká je poptávka a výdělky v řemeslnických profesích nebo mají nereálná očekávání. Hodně učňů by třeba chtělo vycestovat za prací do zahraničí, ale většina neumí jazyk. Paradoxně tak mladí s ‘univerzálním vzděláním‘ končí na úřadech práce. Bez zaměstnání nejdéle zůstávají absolventi ekonomiky a administrativy, gymnazisté bez odborného zaměření, mladí s výučním listem v oboru gastronomie a hotelnictví či zemědělství a lesnictví.